Finanční odměna za to, že zaměstnanec v práci nezamešká žádný pracovní den, zní na první dobrou férově. V praxi se ale ukazuje, že tzv. bonus za docházku je spíše past, která dopadá hlavně na rodiče a lidi s horším zdravotním stavem. Ministerstvo práce i právní experti proto varují, že jde o diskriminaci a firmy si koledují o pokuty.
Co je bonus za docházku a proč se používá
Docházkový bonus je v mnoha firmách běžná věc. Personalisté ho s oblibou nazývají „prémie za přítomnost“ nebo „odměna za plný fond pracovní doby“. V překladu to znamená, že pokud zaměstnanec nechybí, dostane peníze navíc. Jakmile si dovolí onemocnět, jít k lékaři nebo zůstat doma s dítětem, o bonus přichází.
Advokátka Klára Gottwaldová, která se věnuje pracovnímu právu, popisuje, že v praxi jde o silně motivační nástroj. „Musím zcela upřímně konstatovat, že ač jde o diskriminační druh odměny, v praxi obzvláště výrobních podniků se osvědčuje. Jako advokát však takové nastavení odměňování zaměstnance nemohu klientovi doporučit,“ uvedla.
Firmy si od tohoto systému slibují menší počet absencí a vyšší výkon. Bonus se proto objevuje i v pracovních inzerátech, kde má působit jako magnet na uchazeče. Jenže lákadlo se může rychle obrátit proti samotnému zaměstnavateli.
Proč je docházkový bonus problém
Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu dokonce vydalo vlastní leták. V něm se píše, že docházkový bonus jde proti několika paragrafům zákoníku práce. Podle § 16 odst. 2 se totiž jedná o nepřímou diskriminaci. Nejvíc to odnášejí rodiče malých dětí, hlavně matky, a také lidé, kteří mají zdravotní omezení.
Web Rovná odměna tvrdí, že bonus má smysl jen tehdy, když někdo opravdu vezme práci navíc za kolegu, který chybí. „Bonus by měli dostat pouze ti, kteří skutečně vykonávají větší množství práce,“ uvádí portál. Pokud se ale peníze rozdávají všem jen proto, že neonemocní, mění se z benefitu na diskriminaci.
Zákoník práce navíc stanovuje, že mzda se určuje podle složitosti a náročnosti práce, odpovědnosti a výkonu. Bonus za „neabsenci“ se do těchto kritérií jednoduše nevejde. Výsledkem je rozpor s § 109 odst. 4, na což upozorňuje i informační materiál ministerstva.
Co hrozí zaměstnavatelům
Na problém dlouhodobě upozorňují i odbory. Web NoveOdbory.cz napsal, že docházkový bonus je často dokonce součástí kolektivních smluv. „Zaměstnavatel se v takovém případě dopouští nepřímé diskriminace,“ uvádí server. Podle odborů tím firmy riskují zásah inspekce práce.
A právě inspektoři se oblasti rovného zacházení věnují čím dál intenzivněji. Pokud zjistí, že zaměstnavatel vyplácí docházkový bonus v rozporu se zákonem, hrozí mu sankce až do výše 1 milionu korun. To už je částka, která může výrazně bolet i středně velký podnik.
Experti proto doporučují firmám, aby hledaly jiné cesty, jak zaměstnance motivovat. Férové odměňování za skutečně odvedenou práci, podpora zdravého pracovního prostředí nebo smysluplné benefity, které nikoho nediskriminují. Ministerstvo navíc nabízí zdarma analýzu odměňování prostřednictvím HR nástroje Logib, což může být pro firmy příležitost, jak si nastavit pravidla spravedlivě a bez rizika pokut.
Ivana Chýlková slaví 62. S Janem Krausem žijí odděleně
Zdroje: autor, Klára Gottwaldová, Rovná odměna, NoveOdbory.cz, MPSV
