Bílá sobota představuje nejdůležitější den křesťanského roku. Je nedílnou součástí Svatého týdne. Jaký význam má Bílá sobota pro věřící? A jaké se k tomuto dni pojí zvyky a tradice?
Bílá sobota je tady
Letošní Velikonoce už tiše klepou na dveře. Bílá sobota letos vychází na 19. dubna 2025 a jde o poslední den Pašijového týdne. Křesťané ji vnímají jako znamení smutku u Ježíšova hrobu. V tento den se nekonají žádné mše. Teprve po západu slunce začíná noční bohoslužba – pro křesťany hlavní oslava Ježíšova vzkříšení.
Proč název Bílá sobota?
Asi všichni máme povědomí o tom, jak se nazývají dny během velikonočního Svatého týdne. Kdo z vás se ale někdy zamyslel nad tím, proč si sobota vysloužila právě přízvisko „bílá“? Tento název pravděpodobně pochází od bílých rouch těch, kteří se právě během noci na Boží hod (pro křesťany velká noc) nechali pokřtít. Bílé roucho je znakem čistoty, nevinnosti a symbolizuje smytí všech hříchů během křtu.
Co se dělá na Bílou sobotu?
Bílá sobota představuje poslední den půstu. Během tohoto dne vrcholí veškeré přípravy na sváteční Boží hod velikonoční. Mezi tradiční činnosti patří úklid, bílení, pečení mazanců i beránků. Večer se podává nádivka s uzeným masem – to je ostatně první masité jídlo po dlouhém půstu (i když ne každý to takto poctivě v dnešní době dodržuje).
Na Bílou sobotu se také pletou pomlázky a zdobí se vajíčka. Hospodyně se věnovaly dokončení úklidu, aby bylo na Velikonoční pondělí vše načančáno.
Lidové obyčeje na Bílou sobotu
- V sadech se mělo zatřást ovocnými stromy. Proč? Měly by se pobudit a dobře rodit. To znamená hojnou úrodu.
- Pakliže se děvčata během svítání na Bílou sobotu umyla rosou, měla jim být zaručena bílá pleť bez pih.
- Zamilovaní chlapci vytvářeli tzv. chodníčky lásky. Jak to probíhalo? S pomocí písku si vyznačovali cestičku k domu své milované.
- Uhlíky z Jidášova ohně se někde dávaly za trámy domu. Proč? Údajně měly sloužit jako ochrana před požárem stavení.
- Hospodyně měly na Bílou sobotu za úkol uhasit oheň. Ten se poté znovu zapaloval svěceným ohněm, který si přinesly z kostela.
- Popel z vysvěceného ohně se na některých místech sypal na louky. Z ohořelých dřívek se vyráběly křížky, které se nosily na pole. Mělo to zajistit bohatou úrodu.
Zdroje: Wikipedie, Novinky, Pro ženy, Hody Hody, Olomoucký deník
