Bílá paní je asi nejznámějším českým strašidlem, které se dle legend i svědectví vyskytuje skoro na každém druhém či třetím zámku a hradu naší domoviny. Životní osudy dam, které potkal tento záhrobní osud, jsou si dosti podobné. Protože realita i nadpřirozeno má rádo dualitu, vyskytuje se na několika místech také černá, a dokonce i modrá paní.
Odborná definice
„V pověstech líčí se Bílá paní jako postava bílým rouchem oděná, kteráž se ukazuje, jen když rodu hrozí nějaké nebezpečí nebo je-li nebezpečí, že by se některému z nich něco státi mohlo, například když chůva u dítěte usne,“ líčí český historik August Sedláček v sekci Ottova slovníku naučného.
Bílá paní tedy rozhodně neškodí, ke svému okolí je minimálně lhostejná, ale kolikrát funguje jako nadpřirozený „alarm“ místa svého výskytu. Protože bílá barva je symbolem čistoty a ochrany, lze Bílou paní na zámku či hradě považovat za prvek veskrze pozitivní. Za pohanských dob byla bílá symbolem smutku, proto její přítomnost ohlašuje možnou hrozbu.
Perchta z Rožmberka
Nejslavnější zástupkyní tohoto druhu strašidel je rožmberská. Ta není omezena na jedno místo, zjevuje se údajně na různých šlechtických sídlech jižních Čech. Příběh jejího života coby Perchty z Rožmberka časem nijak nevybledl. Její otec Oldřich II. Z Rožmberka byl katolík, ve víře vychovával i svých sedm dětí.
Když Perchta dosáhla 20let, klidné časy na hradu v Českém Krumlově ustaly. Otec se ji rozhodl provdat za Jana z Lichtenštejna, zbytek života tak měla proti své vůli strávit v Mikulově. I na poměry častých sňatků z rozumu se její manželství ukázalo jako mimořádně nešťastné.
Trn v oku manžela
Jan potřeboval peníze jako sůl, Oldřich ale vyplácel věno pomalu, současně nijak závratné, mělo jít o tisíc kop grošů. Jan se nijak netajil tím, že si Perchtu vzal kvůli penězům, dalším problémem bylo jeho příbuzenstvo. Společná domácnost v Mikulově totiž zahrnovala jeho matku Hedviku z Pottendorfu a sestry Alžbětu a Barboru.
Tohle sestavení nenese dobrotu ani v současnosti, tehdy to bylo ještě horší. Ačkoli ji Jan měl vyplácet rentu, nedostala od něj nikdy nic. Trpěla tak na těle i na duchu a manželství se jí stalo vlastně domácím vězením. Roku 1473 ji ve Vídni zastihla zpráva o manželově smrti. Z volnosti se ale moc neradovala, protože skonala tři rok po něm ve věku 47 let.
Ulice příští týden: Hejlová se vrací, výhružky i hromadné výpovědi, Blanka na tenkém ledě a svatební tahanice
Bílý přízrak
Právě po její smrti se na rodových sídlech začíná objevovat bílé zjevení. V roce 1944 ho dokonce vyšetřuje gestapo poté, co Bílá paní vyděsí německé dívky z nacistické mládežnické organizace. Další verzi má mít Karlštejn, kde se za úplňku zjevuje tucet dívek, které zde v 16. století umučila žena purkrabího.
Černá paní
Nejznámější černá paní je z Buchlova, její zjevení je vždy předzvěstí neštěstí. Roku 1582 tu byl nalezen hradní pán Jindřich Prakšický s vlastním kordem v těle. Poddaní měli jasno, smrt si objednala jeho žena Kateřina Rájecká z Mírova – chotě nesnášela a měla milence. Dle pověsti unikla světskému trestu, jako Černá paní se ale zjevuje v pokoji mrtvých, kam se ukládala těla zesnulých.
I této verze ducha je mnohem víc, například na zámku Častolovice věští neštěstí pro rod Šternberků. Další najdete třeba na hradu Valek v Brdech nebo zámku Náchod.
Modrá paní
Nové Hrady v jižních Čechách mají dokonce dámu v modrém s kloboukem. Ta se objevuje vždy za bílého dne (pro ducha dosti atypické), obvykle se usmívá a zamává na pozdrav. Její původ nikdo nezná, potkat ji se ale považuje ze dobré znamení.
Modrou dívku mají i v Měděnci, ta se měla dle pověsti z nešťastné lásky utopit ve zdejším rybníku. Její duše od té doby bloudí po místních lesích. Má modré šaty a bílý závoj. Když ji potkáte na podzim, má hrnek s ovocem, které nabízí.
Barvy a tvary léků mají svůj skrytý význam
Zdroje: KudyZNudy, StoPlusJednicka, EpochaPlus, Wikipedia
