Pád Berlínské zdi byl naprosto symbolickým momentem evropských dějin. Končila tak éra rozdělení kontinentu, protože zeď v letech 1961-1989 oddělovala Německo a Evropu. Po 9. listopadu 1989 se její části ocitly jako memento na různých částech kontinentu. Betonová zátarasa rozdělila Berlín na pověstnou západní a východní část, stejně tak lidské životy. Berlínská zeď – jak to tehdy bylo a proč náhle padla?
Dvě města v sobě
V chladných ránech berlínského podzimu před stavbou zdi měl puls městského života v Berlíně zvláštní rytmus. Na hranici mezi Západem a východem šlo spatřit desítky lidí, kteří překračovali hranici v zájmu nákupů, práce i návštěvy členů rodiny. Tyto skupinky se potkávaly v kavárnách, jenže pod zdánlivou normálností denního života bylo znát napětí.
Střet vesmírů
Samotné město se totiž stalo mikrokosmem globálního ideologického konfliktu mezi Východem a Západem, tedy komunismem a kapitalismem. Ulice i domy byly šachovnice, kde probíhaly partie studené války. V noci z 12. na 13. srpna 1961 ale přišel zlom. Za podpory SSSR začala NDR stavět Berlínskou zeď, rozdělení města, osudů a životů.
Postupem času docházelo k ladění a vylepšování 165,7 kilometrů dlouhé stavby. V základu dělila anglický, americký a francouzský sektor od zbytku Berlína, kde byli Rusové. Ustálila se na dvou zdech a zóně smrti, přičemž v zájmu vyčištění plochy mezi liniemi padlo mnoho domů. Šlo taky o jasnou jizvu na tváří Evropy, která všem říkala, že válka je pořád tady, jen v jiné formě.
Stopka exodu
Cílem projektu bylo zabránit svobodnému pohybu lidí. Od roku 1945 až do srpna 1961 totiž NDR opustilo 2,7 milionu obyvatel, z velké části právě skrze Západní Berlín. V prvních vlnách to byli podnikatelé, což moc nevadilo. Časem se však přidala inteligence, studenti, profesoři. To už začalo citelně ohrožovat provoz samotného státu, bylo tedy potřeba učinit tomu přítrž.
Zhmotnění blokády
Německo coby stát bylo v důsledku své porážky rozděleno na čtyři zóny – již uvedená americká, britská, francouzská a sovětská. Berlín se bohužel nacházel přímo ve středu toho, co ovládali Rusové. Stalin chtěl město i Německo celé, nesouhlasil s obnovou západní části dle Marshallova plánu. V červnu 1948 tak na Berlín uvalil blokádu.
Znamenalo to zastavení přístupu po silnici, vodě i železnici, dále přerušení dodávek vody, elektřiny a západních potravin. Uprostřed sovětské zóny tak vznikl ostrůvek demokracie. Spojenci bohužel – v důsledku špatných smluv – mohli pomáhat pouze letecky.
Čtvrteční Ulice: Sářina omluva, Anežčina nespokojenost, nečekaná omluva a návrat Běty
Volný pohyb městem
Jakékoli nehmotné a úřední snahy o další rozdělení včetně rozdělení na dva státy (SRN a NDR) nefungovaly. Berlín se stal tepnou přechodu mezi sférami vlivu, protože hranici uvnitř metropole nešlo dost dobře kontrolovat.
Ještě v červnu 1961 byly všechny zkazky o podobně drastickém opatření dementovány. Jenže jen pár dní nato protnul velkoměsto ostnatý drát, na který už navázala zeď dlouhá 155 kilometr. Přes noc byly přerušeny koleje tramvají, zazděny vstupy do metra a rozděleny ulice.
Pásmo nikoho
Bloky dosahovaly výšky až pěti metrů, nahoře byl ostnatý drát. Přechod střežily věže, střílny, prostor byl zaminován. Komunisté celý systém neustále doplňovali, aby zabránili jakékoli snaze východních Němců o útěk na Západ. Takhle to trvalo 28 let, konečný pád měla na svědomí vlastně náhoda.
Rozpad nejen režimu
Psal se listopad 1989 a režim v Německu se už rozpadal delší dobu. V SSSR nastoupil Gorbačov, který chtěl postupné uvolnění a reformy. Na tiskové konferenci 9. listopadu 1989 po sjezdu Jednotné socialistické strany Německa se mluvilo o soukromých cestách z NDR do zahraničí. Politik Günter Schabowski dostal materiály pro brífink.
Nevěděl ale, že jde o návrh, nikoli hotové stanovisko. „Soukromé cesty mohou probíhat bez dokumentů, za účelem návštěvy rodinných příslušníků,“ četl tehdy pomalu do mikrofonu. Na dotazy tisku to prohlásil za „fakt, který začíná platit okamžitě.“
Nastala lavina, lidé volně procházeli o projížděli, vojáci se samopaly tam jen stáli. Další dny už probíhala demontáž zdi. Po pádu zdi následovala i železná opona a celý Východní blok. Jako domino.
Zázrak moderní medicíny: Chytrá rouška jako detektor nemocných ledvin. Funguje bez jehel a bez čekání
Zdroje: SeznamZpravy, Dejepis, ModerniDejiny, VisitingEuropa
