Atentát na Heydricha: Mrazivé detaily operace Anthropoid

Středa, 27. květen roku 1942. Praha se probudila do všedního dne protektorátního přežívání pod nacistickou zlovůlí a nadvládou. Rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš ze skupiny Antropoid ale věděli něco dalšího. Že pokud jim dnešní plán vyjde, zapíše se toto datum navždy do historie státu. Šlo jim o nejvyššího zástupce Říše v zemi, Reinharda Heydricha.

REKLAMA

První úvahy

Samotná myšlenka tohoto atentátu vznikla v nejbližším okolí Edvarda Beneše. Byl si totiž vědom, že pozice londýnské exilové vlády závisí na důležitém činu. Něčem, co by jasně ukázalo pozici národa i schopnost protiněmeckého odboje zasáhnout ho uvnitř. Technické přípravy připadly šéfovi vojenského zpravodajství Františku Moravcovi.

Počátkem října 1941 tak začal hledat dobrovolníky ochotné a vhodné pro takovou akci. Volba padla na Gabčíka a Svobodu. Nebylo taky náhodou, že Svoboda byl Čech a Gabčík Slovák. Svoboda si však během výcviku poranil obličej i nohu a nahradil ho Gabčíkův kamarád Kubiš.

Odlet mezi nepřátele

Do protektorátu odletěli oba v noci z 28. na 29. prosince 1941 vybaveni krycími jmény Zdeněk Vyskočil a Otto Strnad. Dopravil je tam čtyřmotorový bombardovací letoun halifax, jehož povrch zdobil nápis TENTANDO SUERABIMUS, tedy „Odvahou zvítězíme“.

Už po cestě se však letoun setkal nad Německem se stíhačkou, které nakonec unikl. Ani pak to nepokračovalo moc dobře. Orientační body zakryl sníh, posádka tak prohodila Prahu za Plzeň. Místo Ejpovic na Plzeňsku tak oba výsadkáři přistáli východně od Prahy v Nehvizdech u Čelákovic. Gabčík si navíc poranil levou nohu.

Sebevědomý protektor

Dvojici pomohla v plánování Heydrichova uvolněnost a absence obav. Na jaře se totiž s rodinou přestěhoval do letního sídla na zámku v Panenských Břežanech. Odsud dojížděl denně na Pražský hrad luxusním skoro dvoutunovým Mercedesem. Přestože to chtěly tehdejší předpisy, nebyl vůz vybaven pancířem.

Heydrich navíc na vlastní žádost jezdil po celém městě sám, bez jakéhokoli doprovodu a nebral v potaz ani další bezpečnostní skutečnosti. Neměl tedy jinak běžný vojenský doprovod, vše doplňovala otevřená střecha vozu.

Několik variant

Scénářů provedení atentátu vzniklo hned několik, nakonec vyhrála dnes slavná ostrá zatáčka v Praze-Libni, která je dnes pravidelným místem historické rekonstrukce. Kritickou skutečností doplňující předchozí absenci překážek pro zásah bylo to, že řidič tu chtě nechtě musel zpomalit.

Tramvaj

V osudný den pomohla i další okolnost, kdy do zastávky v zatáčce vjížděla tramvaj, Heydrichův řidič tak musel přibrzdit ještě víc než normálně. Dle domněnek historiků zaútočil nejdříve Gabčík pomocí STENu. Náboj se ale vzpříčil v hlavni a nevyšla rána. V záloze byl Kubiš, který na vůz hodil bombu. Dle badatelů ale nejspíš reálně zaútočili oba najednou.

Vůz po atentátu, FOTO: German Federal Archives, Public domain, via Wikimedia Commons

Problém munice

STEN neboli Sten Gun je samopal britské výroby navržený v roce 1940. Zásobník má kapacitu 32 nábojů. Pokud byl naplněn tímto počtem, stávalo se, že se první z nich zasekl. Členové výsadku mohli navíc během výcviku získat jen omezené zkušenosti s touto zbraní, která byla tehdy prakticky novinkou.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA