Teleskop Jamese Webba je pro astronomy novou vynikající „zbraní“, která dovoluje mnohem delší pohled do minulosti vesmíru. Pokud by byl cca desetkrát výkonnější, dokázal by se podívat na samotný počátek času? Jde o jeden z nejpokročilejších teleskopů vůbec. Jeho plánování začalo už před více jak čtvrt stoletím, samotná stavba zabrala zhruba dekádu.
Kolektivní počin
Do vesmíru byl JWST vypuštěn 25. prosince 2021, přičemž šlo o nadmíru pečlivě sledovanou operaci. Během měsíce dorazil na své místo určení, které je 930 000 kilometrů od planety Země. To mu umožňuje poměrně nerušený pohled doslova do hlubin vesmíru. I když projekt od začátku vedla NASA, jde o celosvětové úsilí, což se týká hlavně konstrukce.
Cílem bylo kompletně posunout, respektive přebudovat hranice možností astronomického pozorování. Jeho zrcadlo má průměr cca 6,5 metru, což je skoro trojnásobek Hubbleova teleskopu, který však funguje dodnes. Díky tomu dokáže Webb vyfotit i nejslabší a nejvzdálenější galaxie vysílající minimum světla.
Okna minulosti pootevřena
Všeobecně lze konstatovat, že Webbův teleskop je schopen podívat se zhruba 13,5 miliardy let do minulosti vesmíru. Pro pochopení této formulace je nutné si uvědomit, že teleskop neukazuje ani hvězdy, ani galaxie v současném stavu. Astronomové skrze něj zachytí vždy pohled toho, jak vypadaly v minulosti.
I když je světlo nejrychlejší entitou vesmíru, stále potřebuje čas, aby dorazilo z místa na místo. Když se podíváte prostým okem na Slunce, vidíte jeho stav před osmi minutami a dvaceti sekundami. Tak dlouho totiž jeho svitu trvá dostat se k Zemi. Jakýkoli pohled do vesmíru je tak pohledem zpět v čase.
Čím, dál, tím víc zpátky
Čím jsou pak objekty dál, tím víc do minulosti se vracíme. Světlo z Proxima Centauri, která je nám nejblíž hned po Slunci, je pro nás staré čtyři roky. Její vzdálenost od nás je 40 bilionů kilometrů, což jsou pro astronomy ony čtyři světelné roky. Nejde tedy o jednotku času, ale vzdálenosti.
Webbův teleskop nejnověji pozoroval Earendel, což je jedna z nejvzdálenějších vůbec pozorovaných hvězd. Světlo, které jeho zrcadlo zachytilo, je staré asi 12,9 miliardy let. I když tak Hubbleův teleskop viděl objekty 60 000krát světelně slabší, než by zachytilo lidské oko, Webbův teleskop vidí ještě slabší. Proto je tak výkonný.
S kým žije Janek Ledecký: S krásnou právničkou tvoří pár více než třicet let
Uvidíme Velký třesk?
Nabízí se tak otázka, zda jsme již schopni dohlédnout na počátek plynutí času. Tím by byl Velký třesk, termín použitý pro počátek vesmíru v podobě, v jaké ho dnes známe. Podle současných teorií k němu došlo asi před 14,8 miliardami let. Bezprostředně po něm vypadal vesmír jako místo plné mlhy, která komplikovala světlu další cesty.
Z této mlhy se pak zkoncentrovala hmota, za které rostly hvězdy, planety, galaxie a mlhoviny. Tento věk je označován jako „temné období kosmu“. Několik předchozích družic už pozorovalo světlo, které po sobě zanechal právě Třesk, respektive vesmír asi 380 000 let po této události.
Viděli bychom něco?
Jenže ani v této době neexistovaly hvězdy nebo galaxie. Vesmír byl jakýmsi temným močálem, který halila mlha. Tato podoba prostředí končí až o stovky milionů let později. Webb nebyl navržen k dosažení této hranice. Jeho cílem je sledovat právě dobu, kdy se ustalovaly první velké objekty, které vyzařovaly nějaké světlo.
Dřívější doby jsou pro něj jednoduše tmavé, tudíž by tam laicky řečeno nebylo nic, co by stálo za pozorování a dalo se pozorovat. Astronomové doufají, že studium prvotních výrazných objektů nám pomůže pochopit procesy, které vedly k jeho pozdějšímu rozkvětu. Jde například o masivní černé díry, životní cykly hvězd a složení exoplanet.
Samotný počátek nám tak asi zůstane doslova zahalen ve tmě. Protože i když budeme technologicky schopni vidět tak daleko proti proudu času, nebude tam nic k vidění.
Maminka mi zničila život, říká dnes už dvacetiletá dívka, na kterou matka od školky patlala make-up a nutila soutěžit
Zdroje: Astronomy, TheConversation, WebbSpaceTelescope, ScienceNASA
