Měsíc vypadá jako mrtvý a tichý svět, ve skutečnosti je to ale terč pod neustálou palbou. Důkazem je vzácný videozáznam, který se podařilo pořídit observatoři v Armagh koncem roku 2025. Teleskop zachytil moment, kdy projektil o velikosti golfového míčku zasáhl povrch rychlostí 35 kilometrů za sekundu. Následná exploze potvrdila, jakou energii v sobě skrývají i ty nejmenší vesmírné úlomky.
Životní trefa Andrewa Marshalla-Leeho
Většina astronomických objevů vzniká až zpětně. Odborníci tráví hodiny u počítačů, procházejí terabajty dat a hledají anomálie, které teleskopy zaznamenaly před dny nebo týdny. Andrew Marshall-Lee, doktorand z observatoře v Armagh, však zažil něco, co se v této branži rovná výhře v loterii. 12. prosince 2025, krátce po třetí hodině ranní světového času, seděl u ovládání robotického teleskopu a sledoval živý přenos.
Najednou se na obrazovce objevil krátký, ostrý záblesk. Právě se stal svědkem toho, jak vesmírný projektil ukončil svou pouť nárazem do našeho souputníka. Šance, že se trefíte pohledem přesně do momentu dopadu, je mizivá. Většina takových úkazů trvá jen zlomek vteřiny a odehraje se na ploše, kterou nemáte šanci celou pokrýt.
„To z toho dělá něco extra speciálního a ušetřilo mi to hodiny pozdějšího zpracovávání záznamů. Domnívám se, že už nikdy nic podobného neuvidím,“ řekl Marshall-Lee pro IFLScience. Jeho reakce je pochopitelná. Podle observatoře v Armagh jde o historicky první takový záznam pořízený z území Irska a teprve druhý z celých britských ostrovů.
Golfový míček s energií dynamitu
Když se řekne srážka s Měsícem, člověk si představí katastrofický scénář z hollywoodského trháku. Realita je méně bombastická, ale fyzikálně fascinující. Objekt, který způsobil záblesk viditelný ze Země, nebyl žádný „zabiják planet“. Podle prvních analýz šlo o kámen velikosti golfového míčku. Možná ještě menší.
„Stále pracujeme na upřesnění velikosti. Typicky však tyto objekty nejsou větší než 3–5 cm v průměru. Jde o to, že se tyto meteoroidy pohybují velmi rychle. Rychlost dopadu dává kinetickou energii, která se přemění na teplo a světlo. V současné době pracujeme s předpokladem, že u tohoto to bylo kolem 35 km/s,“ uvedl astronom.
Pro představu, 35 kilometrů za sekundu je rychlost, která z obyčejného oblázku dělá ničivou zbraň. Měsíc nemá atmosféru, která by přilétající smetí zbrzdila nebo nechala shořet, jako se to děje u nás. Dopad je tvrdý, okamžitý a veškerá energie se uvolní naráz. V místě dopadu, asi dva stupně severovýchodně od kráteru Langrenus, se hornina okamžitě vypařila a vytvořila světelný efekt, který teleskopy zachytily na statisíce kilometrů daleko.
Pozdrav od Blíženců
Načasování této události nebylo náhodné. Polovina prosince je každoročně obdobím, kdy oblohu křižují Geminidy. Tento meteorický roj je známý svou aktivitou a spolehlivostí. Zatímco my na Zemi sledujeme „padající hvězdy“, které bezpečně shoří v atmosféře, Měsíc schytává přímé zásahy.
Zdrojem tohoto kosmického střeliva je planetka 3200 Phaethon. Je to zvláštní objekt, který se chová trochu jako kometa a trousí za sebou proudy suti a prachu. Země i Měsíc každoročně tímto proudem procházejí. Je velmi pravděpodobné, že prosincový záblesk má na svědomí právě úlomek z Phaethonu.
Astronomové nyní musí data přesně analyzovat, aby tuto hypotézu potvrdili. Jisté je, že Měsíc funguje jako nárazník. Jeho povrch je zjizvený miliardami let podobných událostí. Každý nový kráter, i ten miniaturní od „golfového míčku“, je novým zápisem do geologické kroniky sluneční soustavy. Pro Andrewa Marshalla-Leeho to však zůstane momentem, kdy byl ve správný čas na správném místě.
👉🏻 Další články s vesmírnou tematikou.
