Vánoce 1942. V kině Lucerna běží nová komedie Přijdu hned, diváci se smějí. Mezi nimi ale nikdo netuší, že žena, která ve filmu hraje hubatou domovnici, je už dva měsíce po smrti. Anna Letenská byla zatčena gestapem den po poslední klapce. Na popravu jela rovnou z natáčení.
Talent z kočovného divadla
Narodila se jako Anna Svobodová 29. srpna 1904 v Nýřanech. Divadlo měla v krvi. Její rodiče byli herci, s nimi i se svými sourozenci jezdila po štacích a začínala v kočovné společnosti. První angažmá dostala už jako patnáctiletá. Později se provdala za kolegu Ludvíka Letenského.
Prošla Olomoucí, Košicemi, Bratislavou. S manželem měla syna Jiřího a nakonec se usadili v Praze. Letenská hrála krátce i v Osvobozeném divadle, objevovala se v rozhlase, ale největší štěstí přišlo v roce 1939, kdy získala vysněné angažmá v Městském divadle na Vinohradech.
Vedle divadla si jí začali všímat i filmaři. Mezi lety 1937 a 1942 natočila 25 filmů, z větší části komedií. Uměla být vtipná, energická i lidská. Jenže slibně rozjetá kariéra se střetla s válkou.
Svatba, odboj a osudová noc
V roce 1941 se znovu provdala, tentokrát za architekta Vladislava Čalouna. Byla zamilovaná, spokojená a zřejmě tušila, že nový manžel je napojený na odboj. Čaloun měl vazby na ilegální sokolskou skupinu a znal se s lékařem Břetislavem Lyčkou, který po atentátu ošetřil parašutistu Jana Kubiše.
Jednou z klíčových událostí bylo, když se v červenci 1942 u Letenských objevila Františka Lyčková a požádala o nocleh. Byla na útěku. Její manžel později spáchal sebevraždu. Františku zatklo gestapo na nádraží a při výslechu uvedla, že přespala u Letenských.
To stačilo. Vladislava Čalouna zatkli přímo v kanceláři, Anně ještě umožnili natáčet film. Každé ráno se ale musela hlásit na gestapu. Podle svědectví jí opakovali, že jí nic nehrozí. Jen ať v klidu pracuje. Možná ji chtěli využít jako volavku. Možná jen potřebovali, aby dotočila. Film byl totiž drahý.
Kryštof Hádek má doma tři děti, bratr Matěj jedno. O svých ženách a bydlení ale oba úspěšně mlží
Otakar Vávra o tom později napsal: „Viděl jsem paní Letenskou, jak sedí za kulisami, s tváří v dlaních. Ve strašné úzkosti o život svého muže. Ale když byl čas a scéna byla připravena, vstala a šla před kameru výborně zahrát svou komickou roli.“
Poslední den, poslední role
Druhého září 1942 padla poslední klapka. Třetího ráno se Anna Letenská vydala jako obvykle na gestapo. Tentokrát ji už ale nepustili. Byla zatčena a odvezena rovnou na Pankrác. V říjnu následoval transport do Terezína a odtud do koncentračního tábora Mauthausen. Tam už čekal předem připravený seznam 294 lidí, které nacisté označili jako spolupracovníky parašutistů.
Poprava probíhala podle harmonogramu. Každé dvě minuty jeden člověk. Anna Letenská zemřela 24. října 1942 v 10:56 ranou do týla v tzv. ordinaci. Její manžel Vladislav Čaloun byl zastřelen o tři měsíce později.
Na premiéře komedie Přijdu hned tak už nemohl být nikdo z nich. Diváci se smáli, aniž by tušili, že hlavní ženská postava už není mezi živými. Její jméno se nesmělo zveřejnit. Její smrt spadala pod tajnou říšskou záležitost. Dodnes je Anna Letenská jedinou českou herečkou, kterou nacisté za války popravili. Její bysta stojí ve Vinohradském divadle a kousek od něj najdete i ulici, která nese její jméno.
Jiří Zonyga slaví 61: Z kamionu na jeviště. Život mu změnil X Factor, málem přišel o nohu, ale mikrofon nepustil
Zdroje: autorský text, Novinky, iRozhlas, Divadlo na Vinohradech
