Dnes si připomínáme sto let od narození herečky, která dokázala proměnit své životní ztráty v sílu a pozdní šanci na pořádnou kariéru. Angela Lansbury utekla před válkou, prokousala se Hollywoodem a ve zralém věku se stala televizní legendou. V mládí působila jako křehká kráska. Ve skutečnosti měla páteř z ocele a cit pro dobrý příběh.
Když válka změnila dětské sny
Angela Brigid Lansbury přišla na svět 16. října 1925 v Londýně. Doma se mísilo divadlo a politika. Matka Moyna MacGill hrála, dědeček George vedl britské labouristy a otec Edward obchodoval se dřevem. Když bylo Angele devět, otec zemřel. Rodina se propadla do nejistoty a později utekla před bombardováním do Ameriky.
„V dospívání se ze mě stal filmový maniak. Vzdělání jsem nehledala ve škole, ale v knihách, v divadle a zejména v kině,“ uvedla herečka.
V šestnácti začala studovat herectví. V sedmnácti přišel večírek, krátký rozhovor se scenáristou a první velká příležitost. Film Plynové lampy ji vystřelil do světa a přinesl nominaci na Oscara. O rok později přidala Obraz Doriana Graye a byla dvakrát nominovaná v rekordně nízkém věku.
První lásky a tvrdé lekce
Rok 1945 působil jako pohádka. Měla svatbu s hercem Richardem Cromwellem, jenže po pár měsících byl konec. V dopise jí přiznal, že je gay. „Věděla jsem, že bych se měla chovat jako dospělá, ale nešlo to. Byl to pro mě šok. Jakmile jsem se dostala z nejhoršího, řekla jsem si, že se budu snažit, aby mě už nikdo tak nezranil,“ řekla herečka.
V roce 1949 si vzala Petera Shawa. Producent, partner a opora, se kterým vychovali syna Anthonyho a dceru Deidru. Kariérně to ale nebyla jen procházka. Herečka odmítala poslušně kývat producentům. Hollywood ji proto často stavěl do škatulky přísných matek a tetiček. Vynikla v Mandžuském kandidátovi a připsala třetí oscarovou nominaci. Hlavní filmové role však pořád míjely.
Rodina, závislosti a Irsko
Doma to občas hořelo víc než pod světky reflektorů. Syn Anthony spadl do drog a jednou to skončilo kómatem. Dcera Deidra se zase ocitla v okruhu lidí kolem sekty Charlese Mansona. V roce 1970 navíc vyhořel jejich rodinný dům. Lansbury to vzala jako znamení a odjela. „V Hollywoodu jsem si vždy připadala jako cizinec,“ řekla později.
Rodina se usadila v Irsku. Zpomalila, nadechla se a srovnala krok se životem. „Náš zahradník vůbec neví, kdo jsem. Jsem pro něj jen paní Shawová,“ líčila s úsměvem. Syn se dostal z drogového sevření a začal pracovat u filmu, dcera opustila špatnou partu. V Irsku Angela Lansbury rozptýlila ostatky své matky a našla klid, který jí Hollywood nikdy nedal.
Sláva na druhý pokus a Jessica Fletcher jako životní role
V roce 1984 se na obrazovkách objevila jako Jessica Fletcher v seriálu To je vražda, napsala. Role, kterou si herečka do velké míry ochránila před zbytečnými romancemi. „Producenti měli neustále pocit, že by Jessica měla navázat nějaký intimní vztah, ale já byla proti. Ona je přece silná a nezávislá žena,“ řekla. Seriál běžel dvanáct let, vzniklo 264 epizod. Herečka získala čtyři Zlaté glóby a dvanáct nominací na Emmy.
Po smrti manžela se na chvíli stáhla do ústraní, pak se ale znovu vrátila před kameru. Kouzelná chůva Nanny McPhee i Mary Poppins se vrací připomněly, jak elegantně uměla vstoupit do příběhu a tiše ho posunout na vyšší level. V roce 2013 převzala čestného Oscara a Řád britského impéria.
Zemřela 11. října 2022, pět dní před svými sedmadevadesátinami. A kdo si chce připomenout její Jessicu Fletcher, může zapnout stanici Nova GOLD. Seriál To je vražda, napsala tam běží dodnes.
