Narodila se 18. prosince 1709 a vládla 20 let. Dcera Petra I. Velikého a Kateřiny I. vyrostla v krásnou, okouzlující, inteligentní a temperamentní mladou ženu. Navzdory talentu i celkové popularitě hrála Alžběta Petrovna za vlády Petra II. a carevny Anny jen malou roli.
Dvě následnice trůnu
Spolu se svou sestrou Annou měly obě nárok na trůn. Alžběta byla vzdělaná a přirozeně bystrá, na druhé straně do ní nikdo výrazně neinvestoval. Protože byla dcerou druhé ženy svého otce, nikdo s jejím panováním moc nepočítal.
Její rodiče zemřeli krátce po její vlastní svatbě, tehdy jí bylo teprve 17 let a psal se rok 1727. Na trůně byl Petr II., který ale také náhle skonal. Vládu tak převzala Anna, což trvalo dekádu. Byla sice nejstarší, nebyla ovšem manželskou dcerou cara. Narodila se v roce 1708, její rodiče se však vzali až o 4 roky později. Tím pádem sešlo z i mnoha jejích plánovaných sňatků, což platilo i pro Alžbětu.
Přípravy na vládu
Mezi oběma panovala zřetelná rivalita. Během Anniny vlády tak Alžběta intrikovala a sháněla podporu. Věděla, že Anna zemře a chtěla být v takové chvíli připravena. V momentě Anniny smrti byl další na řadě její syn Ivan IV. Ten byl ovšem v té době ještě nemluvně.
Nastalo proto regentství, což ale Alžbětu nijak nezastavilo. Pro Rusko to byl obecně špatný rok a připravená Alžběta se celkem lehce chopila trůnu, což se kupodivu obešlo bez krveprolití. Současně slíbila, že za její vlády nedojde k žádné popravě. Přestože to bylo obtížné, dodržela to.
Vládkyní Ruska
Na trůn dosedla ve věku 33 let a bez jakýchkoli zkušeností se správou země, kde už její udržení ve stabilním stavu bylo velmi náročné. Jejím prvním krokem bylo vyhnání německých poradců od dvora. Oficiální korunovace se uskutečnila 25. dubna 1742.
Prvním krokem vlády bylo ukončení války se Švédy. Mírovou smlouvu uzavřela roku 1743 a dala jim nějaká území. Klíčovým hráčem nejen této operace byl kníže Alexej Petrovič Bestuchev, ruský diplomat a kancléř.
Bedřich se vrací do Ulice: Adrian Jastraban znovu naskočil do rozjetého vlaku a hned bylo veselo
Celkově šlo o jednoho z nejvlivnějších a také nejúspěšnějších evropských diplomatů celého 18. století. Stál se tak i jednou z hlavních figur obecně stabilizace země v neklidných časech.
Sedmiletá válka
Ke konci Alžbětiny vlády vypukl rozsáhlý konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi – Pruskem, Portugalskem a Velkou Británii a několika německými státy na jedné straně a Francii, Svatou říší římskou, Španělskem, Švédskem a Ruskem na druhé.
Protože se vše odehrávalo na svou dobu velké ploše v Evropě, Americe, Asii i na dalších místech, je tato válka právem brána za první celosvětový válečný střet. Jde tudíž o tzv. „Nultou světovou válku“ s více jak milionem obětí (vojáci plus civilisti).
Téměř zázračný zvrat
Pro pruského krále Fridricha II. Velikého nevypadal střet dobře. Na jeho území už byly ruské jednotky, ale zasáhla shoda okolností. Pár dní před pádem Pruska zemřela Alžběta následkem nemoci a na trůn nastoupil Petr III. – syn Anny.
Odkaz
V posledních letech života trpěla carevna srdeční chorobou, takže 5. ledna skonala na mozkovou mrtvici. Jde o jednu z nejoblíbenějších panovnic v dějinách země, která je dnes pohřbena v Petropavlovském chrámu v Petrohradu.
Svou moc využívala Alžběta za života naplno. Užívala si palácových hostin, plesů, lovu i tance. „Byla Ruskou do morku kostí, ztělesněním chuti po požitcích a luxusu poloviny 18. století,“ napsali o ní. Její starost o krásu se otiskla i ve vášni pro oblečení. Po její smrti to byl právě synovec a nástupce Petr III., který v šatníku jejího letního paláce našel neuvěřitelných 15 000 šatů.
Rafťáci: Lásky mezi herci na place, Kerestešová s jiným hlasem a tělem, premiéra v Břeclavi a Loket místo Kašperku
Zdroje: Wikipedia, AboutHistory, Tmora
