Malíř, grafik i dekoratér Alfons Mucha je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců našich kulturních dějin, a hlavně představitele secesního stylu. Proslavily ho plakáty, dekorace i ilustrace s nepřehlédnutelným stylem. Elegantní linie, ženské postavy a rostlinné motivy jsou něco, co nepřehlédnete. Kde ho lze dnes vidět a jaký byl jeho život?
Autogram v kostele
Stejně jako náš asi největší herec Vladimír Menšík pocházel i Mucha z Ivančic. Lavice tamního kostela nese jeho autogram, studia v Brně nedokončil a vydal se na dráhu soudního písaře. V Praze neúspěšně zkoušel výtvarnou akademii, následně se vydal do Vídně. Během práce malování kulis v divadle obrážel výtvarné kurzy.
Hraběcí zakázka
Když ale divadlo vyhořelo, musel se vrátit na Moravu, kde se v Mikulově živil jako příležitostný grafik. Jeho talentu si tu všiml šlechtic, konkrétně hrabě Khuen-Emmahof, který si u něj objednal vyzdobení jídelny hrušovského zámku. Muchova tvorba se mu líbila natolik, že mu zaplatil studia v Paříži i Mnichově.
Klíčový plakát
Jak už to v životech velikánů bývá, jejich kariéru kolikrát nasměruje zdánlivý detail. V Muchově případě šlo o Vánoce 1894. Slavná herečka Sarah Bernardt tehdy rychle potřebovala plakát pro novou divadelní hru Gismonda. Právě tím se z Muchy stala hvězda. Začal jí navrhovat další věci jako účesy, plakáty i šperky.
Další zakázky se jen hrnuly. V roce 1903 poznal na svých hodinách malby budoucí choť Marii. Po sňatku žili nějaký čas ve Spojených státech, po návratu došlo na jeho největší projekt.
Rodí se epopej
Cyklus dvaceti monumentálních pláten Slovanské epopeje vznikal v letech 1910-1928. Mucha ji zamýšlel jako duchovní obnovu všech Slovanů, stejně jako historické poučení pro budoucnost. Protože byl potřeba opravdu velký ateliér, nastěhoval se s rodinou do zámku Zbiroh.
V rámci příprav přečetl malíř mnoho knih, hlavně dílo Františka Palackého, přezdívaného dnes Otec národa. Probíhaly i porady s experty na slovanské dějiny nebo byzantské umění. Mucha cestoval do Chorvatska, Polska, Bulharska, Řecka i Ruska. Přivezl si nákresy i vlastní fotky, které pak použil při námětech. Nakonec vybral dvacítku událostí, které ovlivnily vývoj Slovanů.
Hvězdná brána nemusí být jen fikce. Červí díry by mohly otevřít cestu napříč vesmírem
Národu ho předal jako dar, jenže národ není instituce, právně to tedy nešlo. Majitelem hotových pláten se tak stala Praha, kde ji lidé mohli prvně vidět ve Veletržním paláci v roce 1928. Kolekce se pak opakovaně stěhovala i vlivem války. V roce 2017 dílo lidé mohli spatřit i v Tokiu. V létě 2021 se po dekádě vrátila celá kolekce do Moravského Krumlova.
Kde dnes Muchu vidět?
Zvláštností Muchy bylo zaměření se hlavně na užité umění od zmíněných nábytků přes etikety na lahvích, knihy, šperky či nábytek. Jeho styl tak doslova určoval vzhled doby. Na přelomu 19. a 20. století tak ovládl vše, mluví se o „le style Mucha“, „art nouveau“ nebo „nejznámější secesi“.
Zámek v Moravském Krumlově by Slovanskou epopej měl hostit do roku 2026. Palác Savarin v ulici Na Příkopě pak nabízí cca 90 Muchových děl, z nichž některá nebyla dříve představena veřejnosti. Plakátová tvorba, tedy jeho asi nejcharakterističtější projev, je k vidění v Mucha Museu v Kaunickém paláci v Panské ulici. Jeho soukromé fotografie pak hostí místo zrodu epopeje, Zámek Zbiroh.
Komu fandí herci z Okresního přeboru: Sparta, Slavia i Sigma. Vetchý, Novotný, Krobot a další mají fotbal v krvi
Zdroje: KudyZNudy, MuchaEpopej, DarujMuchu
