Afrika se trhá na dvě části. Uvnitř kontinentu vzniká nový oceán, proces už nejde zastavit

Pevná půda pod nohama představuje jednu z největších iluzí, které lidstvo chová. Lidé řeší politické hranice a malicherné spory o území, ale naše planeta si v tichosti chystá změnu, proti které jsou celé naše dějiny jen bezvýznamnou vteřinou. Africký kontinent se nám doslova trhá pod nohama. V jeho východní části se odehrává geologické drama, na jehož konci vznikne zbrusu nový oceán a mapa světa, jak ji známe, skončí v propadlišti dějin.

REKLAMA

Pomalá, ale drtivá síla

V oblasti takzvaného Východoafrického riftu dochází k procesu, který je sice pomalý, ale svou silou naprosto fascinující. Africká deska se v tomto místě neúprosně štěpí na dvě menší části. Proti sobě zde stojí deska Somálská a deska Núbijská. Tyto dva gigantické masivy se od sebe navzájem odtahují a trhají tím kontinent na kusy. Celý zlomový systém se táhne v délce tisíců kilometrů a protíná Etiopii, Keňu, Ugandu i Tanzanii.

Geologové tento proces sledují s němým úžasem. Rychlost pohybu je sice z pohledu lidského života zanedbatelná, jedná se o posun v řádu milimetrů ročně, ale energie skrytá v hlubinách je nepředstavitelná. Podle expertů za tím vším stojí masa horkého magmatu hluboko pod povrchem. Tato žhavá tavenina tlačí na litosféru, zahřívá ji a oslabuje, dokud zemská kůra nepovolí. Vědci tento jev nazývají africká superpluma. Je to jako neviditelný hydraulický lis, který pomalu, ale jistě drtí kámen a připravuje cestu pro novou vodní plochu.

Trhlina, která zmátla svět

Jde o geologický maraton na miliony let, ale občas o sobě planeta dá vědět způsobem, který okamžitě plní titulní strany novin. Před osmi lety se v Keni otevřela země. Obří trhlina, která narušila dálnici Nairobi-Narok, vypadala jako brána do pekel. Internet a sociální sítě okamžitě zaplavila panika. Lidé sdíleli videa s komentáři o rozpadu Afriky v přímém přenosu. Realita však byla, jak už to bývá, mnohem střízlivější a vědci museli krotit vášně.

Odborníci následně vysvětlili, že trhlina sice leží v rizikové zóně riftu, ale její náhlý vznik měl prozaičtější důvod. Na vině byla eroze měkkých půd po extrémních deštích, nikoliv okamžitý tektonický skok. Přesto tato událost posloužila jako drsná připomínka nestability regionu. Geoložka Lucía Pérez Díaz tehdy celou situaci komentovala s chladnou hlavou a uvedla věci na pravou míru.

„Otázkou zůstává, proč se trhlina objevila právě v tomto místě a zda skutečně souvisí s Východoafrickou propadlinou. Možná se jedná jen o erozní proces spojený s jiným riftem,“ řekla Lucía Pérez Díaz pro magazín The Conversation. Její slova naznačila, že ne každá díra v zemi znamená konec světa, ale proces v pozadí je reálný. Už v roce 2005 vznikla v etiopské poušti během několika dní 65 kilometrů dlouhá průrva. Tehdy se desky pohnuly rychlostí, která geology šokovala. Příroda přeskočila staletí vývoje během jediného týdne.

Zrození osmého světadílu

Pokud bude tento trend pokračovat, východní Afrika má svůj osud zpečetěný. Za pět až deset milionů let se tento kus země stane samostatným kontinentem. Somálská deska, která zahrnuje Somálsko, Eritreu, Džibutsko a velké části Etiopie, Keni a Tanzanie, se definitivně odtrhne. Už nebude součástí Afriky, ale stane se obřím ostrovem plujícím v Indickém oceánu.

Přečtěte si také

Země za miliardu let: Afrika rozdrtí Středomoří a oceány se vypaří. Teplota stoupne na 47 °C

Niagary zmizí, Afrika se srazí s Evropou a nakonec se vypaří oceány. Budoucnost Země je drastická a pro člověka v současné podobě zcela neobyvatelná.

Scénář je jasný. Do vzniklé prolákliny se vlije slaná voda. Rudé moře a Adenský záliv se spojí a zaplaví oblast Afarské pánve. Vznikne nový, úzký oceán, který navždy oddělí východ od západu. Nejedná se o sci-fi, nýbrž o opakování historie. Přesně takto totiž vznikl před 138 miliony let jižní Atlantik. Stačí se podívat na mapu. Pobřeží Jižní Ameriky a Afriky do sebe stále zapadají jako dva dílky skládačky. Současné dění v Keni a Etiopii představuje jen další kapitolu v nekonečné knize geologických proměn.

Umělé ztvárnění Albertinského riftu , který tvoří západní větev Východoafrického riftu. Mezi viditelné útvary patří (z pozadí do popředí): Albertovo jezero , pohoří Rwenzori , Edwardovo jezero , sopečné pohoří Virunga , jezero Kivu a severní část jezera Tanganika. FOTO: Christoph Hormann, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Nejistá budoucnost

Geologie je věda plná zvratů a nezná slovo jistota. Existuje i varianta, že k úplnému oddělení nakonec nedojde. Vědci pracují s termínem selhání riftu. Síly trhající desky mohou v budoucnu zeslábnout. V takovém případě by vznikl jen částečný vodní klín, nebo by se oblast pouze propadla pod hladinu, aniž by se pevnina zcela oddělila. Příroda si zkrátka může v polovině procesu rozmyslet svůj plán.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Readzone.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (science, geolsoc.org.uk, amnh, theconversation).

Přidat boxík na seznam

Odebírejte nás

Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Jsem publicista s více než desetiletým zaměřením na film, seriál, popkulturu a životní styl. Sleduji aktuální dění kolem známých osobností i trendy zdravého života. Ve svých článcích propojuji ověřená fakta, příběhy i zajímavosti, a to tak, aby bavily i informovaly.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA