Satirická komedie Bílá paní je jedním z nejpopulárnějších českých snímků. Může za to vynikající herecké obsazení, režie Zdeňka Podskalského a scénář, který se dá sledovat opakovaně i při znalosti všech bodů příběhu. Scénář nešetří nikoho a dělá z této komedie něco, co lze ocenit i opakovaně. Jaké zajímavosti se s ní pojí?
Připomínky ke scénáři
Literární scénář byl schválen v roce 1963, Hlavní správa tiskového dohledu následně od režiséra obdržela technický scénář. Cenzura ho prakticky na místě odmítla s tím, že obsahuje mnoho nevhodných pasáží. Dlouhému výčtu předcházelo toto: „Film natočený pod tímto zorným úhlem by veřejné mínění orientoval proti voleným orgánům, dělá z nich tupce a lidi, kteří si ve složitějších situacích nevědí rady.“
Realizace byla podmíněna zapracováním připomínek. Při projekci servisní kopie o rok později se však ukázalo, že k žádným úpravám nedošlo. Po intervenci tak už došlo spíš k dílčím úpravám. Samotná distribuce probíhala velmi opatrně. Nepřekvapí proto, že jde o tzv. trezorový film, který byl v roce 1970 zakázán. Druhou premiéru si užil až po roce 1989.
Odložený obraz
Na závěr filmu odkládají lidé z ministerstva, konkrétně Josef Bek a Čestmír Řanda starší, obraz s Bílou paní do pražského depozitáře. Je tam mezi obrazy nepohodlných státníků jako prezidenta Emila Háchy nebo Franze Josefa. V těchto záběrech je opticky rozostřeno několik obrazů a taky busta Josifa Stalina.
Slušný honorář
Na dobu natáčení dostali všichni komparzisté velmi dobře zaplaceno. Za jeden natáčecí den to bylo 120 Kčs, za den bez natáčení 70 a při zmáčení kalhot ve scéně s mostem i 180 Kčs. Ve snímku zazněla i legendární trampská píseň „Na hradě Okoři“, což byl spontánní nápad právě jednoho z komparzistů. Režisér Zdeněk Podskalský mu na místě vyplatil 400 Kčs.
Kde měl být slavný most?
Legendární scénou snímku je pasáž, kde zmanipulovaný lid prochází vodou a oslavuje neexistující nový most. Kastelán Pupenec v podání Vlastimila Brodského se ve vodě stále obrací na svou ženu se slovy: „Vždyť tu žádný most není!“
Její reakcí je legendární hláška: „Prosím tě ta tvoje pravda. Drž hubu a plav!“ Problém je však v tom, že nikdo z pamětníků nemá ani dnes úplně jasno, kde se vlastně noční scéna točila. Shoda panuje jen na tom, že to nebylo v Blatné. Mohlo se jednat o Otavu ve Slaníku kousek od Strakonic, ale ani to není potvrzené.
Ulice příští týden: Svatba, útěk od oltáře, Bára balí kurfy i porod
Místo obrazu
Na natáčení v Blatné vzpomínají rádi hlavně starší občané, i místní zámek ho návštěvníkům rád připomene. Jenže ani průvodkyně Veronika Janečková si není jista přesným místem. „Nedá se říct, kde přesně visel, protože filmaři to mohli sestříhat. Natáčení snímku při prohlídce samozřejmě zmiňujeme. Lidé se na to ptají, mnozí si to však uvědomí až během prohlídky.“
Šedá paní
Zámkem ve filmu procházela bílá paní, pojí se s ním ale pověst o šedé. Ta pochází ze středověku, od stavby vstupní věže. Stavba se nedařila, stavba stále padala. Někdo tehdy přišel s radou zazdít do ní mladou dívku. Jedné noci pak zmizela mladá služebnice, od té doby práce mohly pokračovat. Chodbami pak ale začal obcházet duch mladé ženy v šedých šatech.
Snímek Bílá paní můžete zhlédnout na ČT1 v sobotu 29. března od 15:25.
Čtvrteční Ulice: Sářina omluva, Anežčina nespokojenost, nečekaná omluva a návrat Běty
Zdroje: CSFD, iDnes, JcTED, FilmovyPrehled
