Konec povinné základní vojenské služby a s ním spojená profesionalizace armády byl v Česku uzavřením jedné z nejdiskutovanějších kapitol moderních dějin. Základní povinná vojna existovala už od první republiky. Kromě funkce obrany státu plnila po staletí také roli přechodového rituálu, během kterého se z chlapců stávali muži.
Škola života nebo jen režimu?
Dodnes se však různí názory na to, jestli šlo opravdu o formování těla i charakteru mladých mužů, nebo jen trauma, jehož přínosy byly přinejmenším pochybné. Základní vojenská služba měla v socialistickém Československu dva hlavní cíle. V oficiální rovině se podle Kulturních studií jednalo o výchovu k socialistickému občanství.
Politické školení marxismu-leninismu mělo vojáky „vyzbrojit základy světového názoru“ a „formovat jejich komunistické přesvědčení“. Strana tedy cílila na to samé, co měl u dětí provádět pionýr, a i samotná školní výuka. Vojáci však v reálu vnímali tyto politické „nalejvárny“ spíše jako odpočinek od náročného fyzického výcviku.
Statistiky života a smrti
Experti z Vojenského historického ústavu dali podle webu Info vůbec poprvé dohromady tvrdá čísla, která odhalují alarmující skutečnost. Jen mezi roky 1964-1989 nepřežilo základní vojenský výcvik v Československé lidové armádě na 3 843 mužů. Svůj díl na tom mělo i podřízení politickým událostem.
Jak uvádí Seznam zprávy, například během příprav na celostátní spartakiádu cvičili vojáci v mrazu jen v trenýrkách, mnozí v horečkách, zranění nebyla zvláštností. Když měl vojáky navštíviv generálplukovník, čekal na něj oddíl hodiny v dešti ve dvou stupních nad nulou a jen v trenýrkách. Vojáci rozhodně neumírali v boji, ale během výcviku, při autonehodách, cvičné střelbě a dalších událostech. Docházelo i na sebevraždy.
Režim a praxe
Teď nemáme na mysli ten politický, ale pevný denní řád a rytmus. Mladí muži tu skutečně získali dovednosti, fyzickou kondici, zodpovědnost a zkušenosti. Pro mnohé to také byla jediná možnost poznat další kouty republiky. A bez ohledu na režim si tu mnozí našli kamarády na zbytek života.
Reforma a zkracování
Po změně režimu se vojenská služba zkracovala. V roce 1990 z 24 na 18 měsíců, po rozdělení republik na pouhý rok. Současně se dle MOCR objevila možnost „civillky“, tedy civilní vojenské služby. Ti, kteří z morálních nebo náboženských důvodů odmítali klasickou vojenskou službu, sloužili třeba v nemocnicích nebo školách.
Středeční Ulice: Adriana v koncích, Matějova petice a Karla se zapojuje do případu
Právě „devadesátky“ byly ale i ve znamení krize identity celé armády. Ta se dle historika Jana Hlaváčka potýkala s „určitou neformální setrvačností starých pořádků a tápáním v podmínkách nového, demokratického režimu.“ Velitelům a obecně důstojníkům se špatně adaptovalo na nové okolnosti, byly v nich stále ony „socialistické pořádky“.
Proč vlastně padla?
Prvním důvodem byla klesající odvodovost, což potvrzuje i PlusRozhlas. Na vojnu už šel jen jeden z pěti mužů, základní služba tak získala silně selektivní a diskriminační charakter. Vzhledem k existenci aliancí typu NATO rostlo také přesvědčení, že bude efektivnější malá, ale zato dobře vybavená a plně profesionální armáda. Posledních 878 branců tak nastoupilo 30. března 2004, čímž skončila tradice trvající 140 let.
Pozitiva, negativa, znovuzrození?
Vojna přinášela nepochybně pozitiva v pevném režimu, přijetí odpovědnosti a dokončení dospívání. Výcvik si ostatně pochvalují i současní středoškoláci, kteří absolvovali měsíční režim. Za socialismu byl problém hlavně indoktrinace a politická podřízenost, kdy se muselo bez ohledu na realistické možnosti vyhovět požadavkům strany.
Mnoho branců tak vojnu vnímalo jako ztrátu času, který by mohli věnovat rodině nebo kariéře. Současná situace ve světě její otázku nevyhnutelně opět oživuje. Pokud má ale přežít v novodobém světě, musí se transformovat stejně jako trh práce nebo školství při příchodu umělé inteligence.
Mnoho starších mužů, kteří si základní vojenskou službou prošli, dnes s nadsázkou říká, že „by klukům vojna prospěla“. Podle nich dnešní generace postrádá disciplínu, respekt k autoritám a schopnost zvládat stres. Na sociálních sítích nebo v diskuzích pod články o vojně se často objevují komentáře o tom, že „dnešní mladí jsou ubrečení, zlenivělí a neschopní postarat se sami o sebe“. Přestože takové soudy nejsou výjimečné, nelze je vztahovat plošně. Vývoj společnosti, způsob života i hodnoty se od doby kasáren výrazně proměnily.
Prima zrušila seriál ZOO Nové začátky. Drahý projekt neuspěl proti zavedené Ulici, desítky herců jsou bez práce
Zdroje: PlusRozhlas, KulturniStudia, Info, MOCR, SeznamZpravy
.jpg){kind=link}