Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany. Velmi vzletný a bohatý název pro nejvyšší funkci, jakou mohl někdo v hlavní politické síle minulého režimu zastávat. V období 17. prosince 1987 – 24. listopadu 1989 jím byl Miloš Jakeš, jehož dnes již legendární projev na Červeném hrádku byl ve více ohledech posledním hřebíčkem do komunistické rakve.
Problém improvizace a hlášek
Dnes je celá nesestříhaná verze k dispozici na Youtube i jinde, tehdy kolovala potajmu mezi lidmi. Na rozdíl od jeho předchozích projevů nebyl předem připraven, Jakeš mluvil spatra. Krom samotné řeči měl ještě odpovídat na dotazy přítomných funkcionářů strany.
Šéf československých komunistů rozebral 17. července 1989 situaci v zemi, chyby socialistického režimu i potřebu změny. Dokonce zazněla i kritika Sovětského svazu. Proč se mu dnes smějeme? Do povědomí se dostaly perly jako výpovědi o platu populárních umělců v čele s Hanou Zagorovou, kterou nazval „hodnou holkou“.
Další prohlášení o „kůlu v plotě“ nebo „Jandové a jiní“, jsou dnes tím, co už od 90. let nazýváme „hláškami“. Projev spatra mu zkrátka dělal problémy, věty nedávaly příliš smysl, nemluvě o logické návaznosti úvah. Celých cca 30 minut se tak stalo soubojem nesmyslů, špatné gramatiky, sebelítosti a nechtěného humoru.
Vnitřní rozhádanost strany
Nejen tento, ten byl jakousi kulminací, ale i předchozí projevy Jakeše z roku 1989 ukazovaly na tragikomickou situaci KSČ jako celku. Našim soudruhům bylo jasné, že Moskvou zmítají problémy na více frontách (ekonomické, národnostní i politické) a o své kolonie se zajímat nebude. Praha se proto musela zařídit sama.
Pád obav a respektu
Vystoupení generálního tajemníka způsobilo ve společnosti nejrůznější emoce od pobavení po stud a zoufalství. Přes snahu zveřejnit jen sestříhanou verzi se mezi lidi postupně dostal i kompletní záznam. Ten obdržel i Alexandr Vondra, který ho poslal rádiu Svobodná Evropa.
Lidé přestali mít z komunistů strach. Rádio projev sestříhalo do téměř parodie, celá verze kolovala společností. Posluchači si tak mohli ověřit, jak mezi sebou mluví vrcholoví soudruzi, čímž si potvrdili to, co si mysleli prakticky po celou normalizaci. Obavy z režimu rychle padaly, pro všechny začalo být vedení jen sadou směšných figurek.
Promlčení nevyřešené vraždy se blíží: Marie Nesetová (†51) jela do práce, tělo našli až po třech dnech
Problém nabídky
Z Jakešových projevů byl patrný model situace, jaká by mu vyhovovala. Odpovídalo to současné Číně. Zemi včetně médií ovládají komunisté, obyvatelé ji oficiálně respektují a ctí. V soukromí si pak stejní lidé klidně podnikají, cestují dle libosti do zahraničí a hromadí peníze.
„A proto je tak důležitá ta podpora zespodu. Aby my jsme mohli říct: Ne my si to přejem, to lid to žádá. My s tím souhlasíme, s tím lidem. A ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě a neměli jediného slova podpory,“ prohlásil Jakeš.
Českoslovenští funkcionáři ale v roce 1989 nic takového nabídnout nemohli. Přestože se Jakeš po pádu režimu až do konce svého života držel funkčnosti socialismu, na Červeném hrádku reálně zpochybnil ekonomické výsledky vlády jedné strany. Dokonce vysvětloval výhody kapitalismu.
Nefunkční SSSR
Jedním z mnoha vrcholů byla kritika poměrů na sovětské vesnici. To bylo jako oficiální výrok něco naprosto nemyslitelného, nota bene z úst člověka jeho postavení. „Ano, Sovětský svaz je něco jinýho. Nefunguje to, zaostalo to,“ prohlásil tehdy. Jakmile se tohle dostalo mezi lidi, nešlo už další vývoj zastavit. Protože císař byl nahý.
Sandra Nováková míří do Ulice: „Byla jsem rok bez práce, tak jsem troufale napsala na Novu.”
Zdroje: iRozhlas, Youtube, PlusRozhlas
