Dnes je to přesně čtrnáct let, co svět obletěla zpráva o smrti jednoho z nejpodivnějších diktátorů historie. Kim Čong-il, který vládl Severní Koreji železnou rukou, nebyl jen krutým tyranem. Byl to také vášnivý milovník filmu, který pro dobrý snímek neváhal páchat zločiny, a gurmán, jehož účty za alkohol by uživily menší město. Zatímco jeho lid hladověl, on si dopřával luxus, o kterém se běžným smrtelníkům ani nesnilo.
Milovník luxusu a drahého alkoholu
Když se podíváte na fotografie tohoto muže v jeho typické khaki uniformě a s natupírovaným účesem, asi byste nehádali, že šlo o jednoho z největších světových zákazníků značky Hennessy. Kim Čong-il si prostě uměl užívat života, i když jeho země upadala do chudoby. Podle dostupných informací dokázal ročně utratit za tento prémiový koňak neuvěřitelné částky, které se pohybovaly v řádech stovek tisíc dolarů.
Jeho bývalý osobní kuchař Kenji Fujimoto, který z KLDR uprchl, ve svých pamětech popsal bujaré večírky, které diktátor pořádal. Nebyla to žádná nevinná posezení. Fujimoto vzpomínal na takzvané „party pro potěšení“, kde alkohol tekl proudem a nechyběly ani spoře oděné dívky. „Tanec je v pořádku, ale nemůžete se dotýkat,“ řekl Kim podle Fujimota hostům, když nařídil ženám tančit nahé. „Pokud se dotknete, je to krádež,“ dodal prý nekompromisně. Inu, i v zábavě musela panovat tvrdá disciplína.
Únos jako z akčního filmu
Tohle zní jako scénář špatného béčkového filmu, ale bohužel je to realita. Kim Čong-il byl filmový fanatik. Vlastnil sbírku tisíců filmů (včetně bondovek, které miloval), ale úroveň severokorejské kinematografie ho štvala. Zdála se mu nudná a plná klišé. A protože Kim nebyl zvyklý slyšet „ne“, rozhodl se problém vyřešit po svém. V roce 1978 nechal unést jihokorejskou hereckou hvězdu Choi Eun-hee a později i jejího bývalého manžela, režiséra Shin Sang-oka.
Když se vyděšená herečka poprvé setkala s diktátorem v přístavu, čekalo ji bizarní přivítání. Místo výhrůžek se dočkala až nečekaně civilního, byť děsivého pozdravu. „Děkuji, že jste přišla, paní Choi,“ řekl jí tehdy Kim Čong-il, jak uvádí ve své knize Paul Fischer. „Vítejte. Jsem Kim Čong-il,“ představil se. Dokonce si ze sebe uměl udělat legraci, když se jí později zeptal: „Co myslíte, jak vypadám? Nevypadám jako trpaslík?“.
Pár musel v zajetí natočit několik filmů, včetně slavné „socialistické Godzilly“ jménem Pulgasari. Kim byl s jejich prací spokojený, protože konečně dostal to, po čem toužil. „Proč mají všechny naše filmy stejné ideologické zápletky? Není na nich nic nového. Proč je tam tolik plačtivých scén?“ stěžoval si diktátor na tajných nahrávkách, které manželé pořídili.
Smrt ve zlaté kleci
Konec tohoto diktátora přišel 17. prosince 2011. Oficiální zprávy tvrdily, že zemřel na infarkt ve svém obrněném vlaku během cesty za pracujícími. Je v tom jistá ironie. Muž, který se bál létání a miloval rychlá auta a drahé vlaky, nakonec vydechl naposledy právě na kolejích.
Po jeho smrti se vlády ujal jeho syn Kim Čong-un, který v rodinné tradici víceméně pokračuje. Kim Čong-il po sobě zanechal zemi v izolaci, ale také neuvěřitelné historky o své marnivosti, které nás nepřestávají překvapovat ani po čtrnácti letech.
